Ale motoristé, vinaři, ovocnáři nebo i včelaři, ti už budou vědět, kterým směrem míříme, když hovoříme o refraktometru.
Oba přístroje mají prakticky stejný účel – měřit množství určité látky v roztoku, například obsahu cukru v kvasu. Když obsah cukru v kvasu klesne pod určitou hodnotu, je kvas připravený na pálení.
A zatímco účel refraktometru i hydrometru je stejný, metody potřebné k zjištění stavu ať už známé nebo neznámé tekutiny jsou odlišné. První z nich je optický přístroj, který čistotu určitého roztoku (respektive koncentraci jedné látky rozpuštěné v látce jiné) měří tak, že buďto určí tzv. refraktivní index tohoto roztoku anebo jeho určitou fyzickou vlastnost, která s tímto indexem přímo či nepřímo souvisí.
Jedním z příkladů využití tohoto typu přístroje je refraktometr na provozní kapaliny. Ano, i motoristům takové zařízení přijde vhod a sami – aniž byste museli do servisu – si jednoduše určíte například koncentraci močoviny v aditivu AdBlue.
Čím snadno určité i kvalitu právě natankovaného aditiva. Anebo odměříte koncentraci chladicí kapaliny na bázi propylenglykolu a etylenglykolu v chladiči vozidla či koncentraci nemrznoucí směsi v ostřikovačích vozidla, což je důležité pro stanovení bodu tuhnutí chladicích kapalin. Anebo také měření koncentrace elektrolytu v baterii automobilu.
K té chladicí kapalině ještě jedna poznámka – podle koncentrace kapaliny na bázi propylenglykolu a etylenglykolu je možné zjistit, jestli je používaný roztok v souladu se standardem G11, G12 nebo G13, a podle toho sehnat vhodnou kapalinu na doplnění. Vzájemné míchání více druhů kapalin se totiž nedoporučuje.
Naopak hydrometr měří relativní hustotu roztoku. Přitom funguje na jednoduchém principu Archimédova zákona, a sice že těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno hydrostatickou vztlakovou silou, jejíž velikost se rovná tíze kapaliny se stejným objemem, jako je objem ponořené části tělesa, v našem případě tedy hydrometru.
Společným znakem refraktometru i hydrometru je kromě shodného účelu i fakt, že oba tyto přístroje jsou citlivé na teplotu. Pokud jde o refraktometr, u toho se s teplotou mění i refraktivní indexy a zařízení se tak musí přizpůsobit změnám teplot tak, aby bylo schopné nabídnout přesné výsledky měření.
K tomu je mnoho těchto přístrojů vybavených systémem automatické kompenzace teploty, díky čemu je odečítání potřebných údajů jednoduší – a to je i důvod, proč bývají refraktometry zpravidla dražší než hydrometry stejné kvalitativní úrovně.
Většina hydrometrů pak k úpravám teploty potřebuje praktickou tabulku, podle které potom zjištěné výsledky upravíte manuálně na základě porovnání s kalibrační teplotou konkrétního zařízení. Výpočty to nejsou složité, ale žádají si od uživatele určitý čas.
